reklama_big

Zpět na Hlavní stránku

tr1_02_NaPekarneB_LiborHajsky

Na Pekárně

Meridian Feeling i love the like button from facebook

Tel.:+420 315 602 615 Email:info@napekarne.com Web:www.napekarne.com

O restauraci

Sledovat denně se měnící nabídku podniku je zážitkem samo o sobě. Ještě příjemnější je však pozorovat šéfkuchaře, jak prochází lokálem a dotazuje se na úroveň pokrmů

Václav Frič si pro otevření své hospody nemohl vybrat lepší dobu. Když před nějakými dvěma lety přivítal ve zbrusu nové restauraci v Čakovičkách první hosty, ku pomoci mu stály dvě významné skutečnosti. Pražská labužnická obec v té době podlehla trendu vyjíždět za dobrým jídlem z centra, kde podniky ne vždy odpovídaly požadavkům mlsných. Energie vynaložená na dopravu se totiž okamžitě vracela v kulinárních zážitcích postavených na poctivé práci za sporáky.

Stěžejní proměnou zároveň procházel názor na tuzemskou kuchyni a českou hospodu jako takovou. Globálně pojaté unifikované pivnice zároveň přestaly uspokojovat potřeby těch, kteří si potrpí na osobní přístup. Nenechali jsme si zkrátka vnutit představu českého hostince jako místa, které všude v republice nabízí guláš a svíčkovou průměrné úrovně za podobné ceny. Najednou se nám po té opravdu české restauraci s hostinským poklimbávajícím za pípou, muškáty v oknech a prostými tvrdými lavicemi zastesklo. A nelze pominout ani to, že tehdy vzali zpět na milost českou kuchyni ti, kteří ji ještě pár let předtím odsuzovali jako nezdravou, těžkou a dávno překonanou.

Čekalo se jen na to, kdo do klidných vod tehdejší stojaté louže odvážně šlápne. Tehdy se objevil Václav Frič, aby nabídl Praze a jejímu severovýchodnímu okraji restauraci Na Pekárně. Podnik od základu domácký, takový, který rychle a snadno přiroste k srdci. Vůbec přitom nevadilo, že mnohé hosty vystavil před nutnost dojíždění.

Dnes je už nabíledni, jak prozíravý to byl počin. Ukázal totiž, nakolik máme pod kůží prachobyčejnou hospodu na ospalé návsi poblíž kostela, jak moc nám do podvědomí vrostla jídla našeho dětství. Potvrzením je sukces, z něhož Pekárna dnes a denně těží. Právě ona nám spolu s podobnými podniky připomněla, jak jsme srostlí s ideou nevelkého lokálu se stěnami vyzdobenými válečkem a zařízeného obyčejným selským nábytkem. Jak nám záleží na nezbytném plzeňském ležáku a lístku nijak bohatém, zato takovém, ze kterého každá položka včetně kance se svíčkovou nebo králíka na česneku vzývá úžasné a znamenitě komponované základy české tradiční kuchyně.

S tím, jak procházíte týden co týden obědovým menu nebo hlavním jídelním lístkem, paměti se postupně připomínají základní chutě dalších krmí. Koprovkou počínaje přes vepřo-knedlo-zelo až po španělského ptáčka. V polévkách na Pekárně stojí lžíce, jsou vřelé, voní všemi ingrediencemi a spojením čistých chutí jsou leckdy nedostižné.

Vychytanou finesou Fričovou je mimo jiné úzká nabídka. Když totiž nabuzeni vzpomínkou vyvolanou pohledem do plánovaného menu do baráčku nedaleko od Prahy zavítáte a zjistíte, že dotyčný pokrm už není k mání, zkusíte některou z dalších osvědčených tuzemských klasik. A opět nezamíříte vedle. Fričův cit pro přípravu pokrmů české kuchyně je totiž do té míry výjimečný a obtížně napodobitelný, že se jeho gastronomické představě nakonec rádi podvolíte.

Sledovat denně se měnící nabídku Pekárny je zážitkem samo o sobě, ještě příjemnější je však pozorovat majitele a šéfkuchaře v jedné osobě, kterak prochází lokálem. Nenuceně konverzuje s hosty, dotazuje se na úroveň pokrmů nebo se prostě jen zajímá o to, odkud jste se do prťavé vesničky vlastně připutovali.

Je nadmíru milé vidět, kterak Václav Frič, uhnětený z komponent kondelíkovsko palivcovských a trochu šmrncnutý baronem Prášilem, obchází stoly a lamentuje: „Zase mě vyjedli, musím jít vařit!“ Pochopitelně hospoda Na Pekárně není stejná, jaká byla v roce svého založení, ba dokonce ani před rokem. Výčepní lihovinu nahradila meruňkovice, místo kontušovky nalévají gin a čerta vytlačil courvoisier. Podnik Václava Friče však zůstává příkladem pro všechny tuzemské hospodské a restauratéry, kteří se snaží vrátit tuzemskou kuchyni na úroveň, která jí právem náleží. Když totiž dojde na lámání chleba, grunt ani špunt jen tak nenahradíš.

Otevírací doba

  • St - Pá:11.00-22.00

  • So:11.00-22.00

  • Ne:11.00-18.00

Hodnocení restaurace

  • Jídlo:45 z 50 bodů

  • Nápoje:17 z 20 bodů

  • Obsluha:19 z 20 bodů

  • Prostředí:9 z 10 bodů

  • Celkem:90 z 100 bodů

Diskuze